Listopad 2012

Jaký u nás bude prosinec?

30. listopadu 2012 v 9:00 | bobeška |  Dny v HBV
Napadlo mě, že bych mohla udělat takový přehled toho, co se u nás bude dít v prosinci. Je to totiž několik věcí, tak bych vás s nimi chtěla seznámit, protože už se nemůžu dočkat Vánoc :D

1. prosince - s babičkou a se sestřenicí si půjdu vybrat hříbátko na Mikuláše
2. prosince - 1. dventní neděle
5. prosince - Mikuláš (strašení hříbátek :D)
9. prosince - 2. adventní neděle
10. - 17. prosince - týden ve znamení vyrábění dárečků
17. - 23. prosince - těšení na Vánoce, veliký Vánoční úklid
24. prosince - !!!!!Vánoce!!!!!!
25. - 31. prosince - nadšení dárků a jejich focení
1.1. - Nový rok

Tak, a je to :) Ještě jsem se chtěla zaptat, do kolikátého máte prázdniny, my je máme do 7.1. 2013 :)

A co u vás? Jak to bude probíhat?

1. fotky Artemis u nás

29. listopadu 2012 v 18:44 | bobeška |  Fotogalerie
Před chvilkou jsem se vrátila z venku. Začlo u nás taky chumelit, ale ne prašan, nýbrž trochu mokřejší sníh! Takže, možná budou i snehuláčci :D No, ale fotila jsem artemis venku. Fotky vypadají dost dobře, sice jich je jenom malinko, ale dám vám je sem :)

Sice s bleskem, ale není zas tak špatná, ne?
Já vím, přesvícená, a to jsem to ještě upravila!



Tak snad se alespoň malinko líbilo. Musím říct, že i když jsem tam byla jenom chvilinku, v mikině a ve vestě, málem jsem umrzla :) To by mě zajímalo, co si vezmu zítra do školy za boty.... :D

Peter Stone zavítali i k nám - Artemis

29. listopadu 2012 v 14:58 | bobeška |  Dny v HBV
Ahoj!
Musím se vám pochlubit s jednou novinou.... No, řeknu vám to pěkně od začátku :)

Přišla jsem celá mokrá doml ze školy. Pozdravila jsem babičku, dala boty do botníku a šla ke schodišti, co vede k nám do patra. A na schodě ležela krabička od Nae! Nemohla jsem uvěřit vlastním očím :) Měla jsem obrovskou radost. Vzala jsem tedy krabičku a pádila jsem do kuchyně, abych krabičku rozdělala. A když jsem odmotala bublinkovou fólii.... Tak jsem nevěřila vlastním očím.... Artemis! Byla tak krásná, rozhodně jsem nešáhla vedle :)

Fotky vám sem dám, až bude hezky, teď u nás moc leje....

A slovo nazávěr? Myslím, že ty 2 stovky rozhodně nebyly vyhozené, ba naopak! Můj 1. PS, jsem nadšená, moc ti děkuji Nae :)

PS: Neberte to prosím jako vytahování, ale já mám fakt hrozně velikánskou radost :)

Kiraki Sweet - 7.díl

29. listopadu 2012 v 10:00 | bobeška |  Příběhy
...,,Hop!" houkla jsem na Kirakiho, který přešel do cvalu. Byl trochu houpavý a Kiraki bez jakéhokoliv pobízení prodloužil krok a dostal se na úroveň Korzárla. ,,Pání, ten je teda rychlý." řekla Hnaka a v jejích slovech byla znát chvála. ,,Dáme si závod až na Pláně?" zeptala jsem se. ,,Si troufáš jo? Já jsem pro!" křikla a pobídla Korzára do trysku. To se moc nezamlouvalo Kirakimu a tak se vydal za ním. ,,Však mi jim ukážeme, že jo?" řekla jsem a poplácala Kirakiho po krku. Když už byly pláně na dohled, pobídla jsem Kirakiho do trysku, stejně jako Hanka. Těsně před cedulí s nápisem ,,Pláně" jsme Hanku s Korzárem předhonili. Zpomalila jsem Kiriho do klusu a nechala mu volné otěže. Vůbec se nezdálo, že byl byl unavený, spíše to vypadalo, jakoby celou cestu sem jel maximálně klusem. ,,Hani, tak co?" zeptala jsem se s lišáckým výrazem v obličeji. Hanka se usmívala. ,,Moc vám to spolu jde. Korzár je unavený, nepojedeme už do stájí?" zeptala se mě. ,,Díky, vám to taky moc jde. Odtut přeci jiná cesta než do stájí není. Tak jedem!

,,... No a představ si, že jsem jela k Kirakim, Hankou a Korzárem na vyjížďku, dávali jsme si závody a já v Kirakim jsem vyhrála!" sdělovala jsem mamce do telefonu nadšeně. Mamka byla právě věkde v Belgii na dezúrních závodech, už ale i s Deltou jela domů. ,,Víš zlatíčko, musím ti něco říct. Pomatuješ si na babičku Silvu?" odmlčela se. ,,Ano." žekla jsem a v duchu si jí vybavila. Babička Silva pekla výborné buchty a koláče. ,,Tak..... Dneska ráno zemřela, ale napsala závěť. Něco ti odkázala.......

Pokračování příště!

Pozdrav ze školy

28. listopadu 2012 v 12:26 | bobeška |  Novinky
Ahoj :)
Te%dka jsme ve škole na INF, konečně jsem dodělala tu práci :) Jinak, dneska je u nás mlha, že není vidět ani na 50 m :)
Tak ahoj, omlouvám se za krátný článek,. jdu oběhnout :)

Noční focení

27. listopadu 2012 v 21:49 | bobeška |  Deník HBV
Ahoj :)
Tak jsem se tak koukala na fotky u schleichovky a najednou mě napadlo, že bych to taky mohla zkusit ve tmě s bleskem. Vzala jsem tedy Clair, foťák a mobil a šla na zahradu. Tak, fotky jsou TADY, tak ať se líbí :)
PS: smazala jsem pouhé 2 fotky :)

Vánoční povídka - 4. kapitola

27. listopadu 2012 v 20:59 | bobeška |  Příběhy
,,No, tak o čem jsi chtěla mluvit?" zeptala jsem se mamky. Seděly jsme spolu u stolu v kuchyni. ,,No, nevím, jak ti to vysvětlit, aby ses neurazila, nebo se tě to nedotkolo. Tak tedy... Pomatuješ si na ten dům, kam jsme jezdili ke známým na prázdniny?" ,,Ano." řekla jsem. Velmi dobře jsem si to tam pomatovala, i když už to bylo dávno. Měli nádherný velikánský baráček na samotě, daleko za městem. ,,Tak jsme se s tatínkem rozhodli, že si to vyměníme. Oni se přestěhují sem a my se stěhujeme tam." ,,Cože? Jako napořád?" Zděsila jsem se. ,,Ano, asi jo. Sehnala jsem si tam novou a dokonce i lépe placenou práci a tatínek taky. Blízko je malá vesnička, kde je i škola." řekla. ,,Jo a abych nezapoměla. Zítra je Pátek, viď? Tak zítra nepůjdeš do školy. dneska večer si všechno sbalíš, zítra ráno tam pojedeme. Nábytek zůstane tady, oni ho taky nechají doma. Tak a teď běž do svého pokojíčku, potřebuju si tu ještě něco dodělat." Jako opařená jsem šla do svého pokojíčku. To jsem tedy netušila, že když jsem se dneska odpoledne loučila s Xeny, tak to byla naposled. A zrovna před Vánocemi! NE, to nemůže být pravda.... Ale jako vždy jsem se snažila na něčem blbém najít nějakou dobrou věc. Vyštrachala jsem tedy starší fotoalbum s fotkami a našla jsem tam i onen dům. Byl nádherný, asi 2x tak velký, jako byl ten náš. Taky tam byla stodola, což mi přiblížilo mlj velikánský sen - mít vlastního koně. Ale, já bych chtěla Xeny....

,,Notak, přidej!" popoháněl mě taťka. Smutně jsem nasedla do našeho auta. ,,Neboj, nejsme tu přeci naposled." chlácholila mě ségra. Bylo ale 5 hodin ráno. Nechtělo se mi nějak moc mluvit, protože jsem byla ještě rozespalá. Přehodila jsem tedy přes sebe cestovní deku a usnula....

Kiraki Sweet - 6.díl

27. listopadu 2012 v 10:00 | bobeška |  Příběhy
....Dalšího dne odpoledne jsem se rozhodla, že s Kirakim pojedu na krátkou vyjížďku. Hanka se nabídla, že vezme Korzára a pojede s námi, takže společnost byla taky zařízena. Třeba mi poradí s Kirakim a jeho nervozitou ze sedla... Říkala jsem si, když jsem čistila Kirakiho. Ještě napůl spal, ale bylo vidět, že vnímá každý pohyb. Dala jsem mu to samé vybavení, co včera - sude pull, podsedlovku a obbřišník. ,,Tak jdeš už?" popoháněla mě Hanka, která s Korzárem už stála v uličce přek Kirakiho boxem. ,,Jojo, už jdeme." řekla jsem vyvedla Kirakiho z boxu. Před stájí mi Hanka pomohla nasednout, na svého Korzára se vyhoupla sama. Společně jsme zamířili na stezku, kde jsme koním nechaly volné otěže. Jelo se příjemným krokem. ,,Hani, nevíš náhodou, jak by se dalo koni pomoci od strachu ze sedla? Víš, normálně bych si to vyřešila sama, ale bojím se, aby se něco nestalo...." Hanka se zamyslela. ,,Náhodou vím. Může to mít mnoho důvodů. Kůň může mít ze sedla strach pro to, že ho třeba šptně obsedli, nebo ho do sedla třeba nutili, když byl moc mlaadý a ještě se mu nechtěla pracovat. Jestli chceš, půjčím ti o tomhle knížku." řekla. ,,Tenhle postroj ale Kirakimu sedí, ne?" zeptala se. ,,Díky moc Hani, tu knížku bych si ráda přečetla. Tenhle postroj jsem Kirakimu zkombinovala včera, ale třeba na dlouhé vzdálenosti se mi bude jezdit dost blbě." řekla jsem se smíchem. Koně mezitím zatočili po stezce mezi borovicemi zkopce dolů. ,,Jejda, zaklonit." řekla jsem si v duchu a zaklonila jsem, abych Kirakimu ulehčila jízdu. ,,Až sjedeme dolů, troufla by jsi si na cval?" zeptala se mě Hanka, která zrovna hladila svého Korzára. ,,Určitě, už jsme to spolu zkoušeli včera" řekla jsem.....

Pokračování příště :)
PS: Promiňte prosím tu podivnou fotku, ale byl šílený vítr...

Diplomek od Jeife

26. listopadu 2012 v 13:48 | bobeška |  Deník HBV

děkuji moc, tento diplomek jsem dostala za uhádnutí jména :)

25.11.

25. listopadu 2012 v 18:45 | bobeška |  Dny v HBV
Ahoj,

chjo, zítra zase do školy.... Nejhorší je, že sem celý víkend byla u babičky a měla jsem příšerný kašel, který mám doteď, ale už se to trochu zlepšilo. Blbý je, že rodiče odjeli na týden na dovolenou a mě nechali doma s babičkama. No ještě jako na potvoru máme tento týden třídní schůzky, sběr a musíme na ájinu donést projekt o sobě a taťka mi nevytiskl zádné fotky, i když jsem mu to několikrát připomínala. Super.
U babičky jsem na koníky udělala háčkované deky, jsou řekla bych opravdu hezké :) Pomáhala mi s nimi babička. Zítra mám ale bohužel kroužek o hodinu déle, protože pár lidí tam neumí texty, takže tam kvůli nim budeme dýl. To chci vidět, jak já tam budu mluvit. Pak ale budu mít kroužek už jenom v úterý, ve středu mi to odpadne a tak budu mít několik dní volné odpoledne.
V poslední době taky řeším docela dst dárky na Vánoce. Pro mamku a taťku už mám, pro babičky se dodělávají. Zbývají mi moje 2 ségry a děda. Abych řekal pravdu, pro dědu nemám vůbec žádný nápad. S dědou nejsme zrovna dobří přátelé, a pro ségry? Taky nevím....
No nic, jdu se inspirovat a dodělat naprosto nelogický úkol z matiky, tak ahoj :)

Kiraki Sweet - 5.díl

25. listopadu 2012 v 10:00 | bobeška |  Příběhy
.... Když jsem zkončili, nešetřila jsem chválou. Opatrně jsem sesedla a vytáhla z kapsy dvě pěkně baculaté mrkve. Kiraki je s chutí schroupal. ,,Těšíš se na pastvu?" zeptala jsem se ho, jako bych čekala, že mi odpoví. Už bylo asi 8 hodin ráno a ve stáji se objevili první lidé. Všechny, ce jsme viděla tak jsem pozdravila.

,,Tak pojď, krasavče." pobídla jsem Kirakiho a šlo se na pastvu. Bylo v ní jen pár bezproblémových koníků, včetně Kulíška, takže by to mělo být v pohodě. Odepla jsem Kirakimu vodítko z ohlávky a poplácala ho po zadku. Ten se radostně klusem rozeběhl za svými novými kamarády, kteří ho také přivítali. Chvilku jsem ty jejich radovánky pozorovala a šla jsem do zpátky do stáje. Šla jsem k boxu Stelly. Už od pátku tam měla svojí výbavu. Hbitě jsem jí nastrojila a šla s ní před stáj. Tam jsem se vyhoupla na její hřbet a pobídla jí do kroku. Dneska jsem se chtěla projet po lesní stezce až k vyrchlému koryku řeky a po pláních zase zpátky. Stella měla zřejmě stejný názor a já jsem měla radost, že má radost i Stella, která zamířila pracovním klusem na stezku.

Pokračování příště!


Kiraki Sweet

24. listopadu 2012 v 7:15 | bobeška |  Koně v HBV
Jméno: Kiraki Sweet
Věk: 7 let
Plemeno: arabský plnolrevník
Pohlaví: hřebec
Otec: Desto 5
Matka: Alaggi
O něm: Sweet je čistovkrevný arabský hřebec. Koupili jsme ho na aukci a myslím, že jsme udělali dobře :)
Sice toho o něm zatím moc nevíme, ale už jsme zjistili, že je to pěkný neposeda, ale v boxu hrozný mazel :)

23.11.

23. listopadu 2012 v 23:13 | bobeška
Čááááu,

konečně.... Konec týdne, jupí! Jedniné mínus je, že jsem kamarádce půjčila můj sešit na příroďák a ona mi ho nevrátila (má ho od včerejška) a na pondělí ho potřebujeme. No, ale nebudu si s tím lámat hlavu, vždyť je víkend :)

Mamka mi opatřila jemný řetízek, takže budu mít z čeho vyrábět! Určitě vyrobím nějaké ohlávky, teď si nevzpomenu, jak se jmenují, myslím že haltery... A pak bych taky zkusila westernovou uzdu s těmi řetízkovými otěžemi :) Už dávno jsem je chtěla vyrobit, ale jaksi mi k tomu chyběl ten řetízek.

Zítra ráno jedu k babičce, takže asi určitě něco přednastavím, nebo ještě napíšu ráno.
Tak čau, já jdu vyrábět :)!

Fotopříběh - příjezd Genesiss

23. listopadu 2012 v 22:19 | bobeška |  Fotopříběhy
Tak vám sem dávám ten slíbený fotopříběh. Myslím, že fotky jsou celkem povedené, ale nebudu už zdržovat :) Fotky najdete ZDE!

Malá ochutnávka
Z tohoto obrázku (takticky) není poznat, o koho se jedná :D

Kiraki Sweet - 4.díl

23. listopadu 2012 v 10:00 | bobeška |  Příběhy
... Nejdříve jsem Kirakiho hladila. Potom jsem mu optrně položila dečku na záda. To bylo v pořádku. Potom přišlo sedlo. Nebylo ani tak těžké a tak jsem ho mohla pokládat docela opatrně. Kiraki napřímil uši a párkrát přešlápl z nohy na nohu. Dál nic. To mi ale bylo divné. Přeci, když kůň přešlapuje, tak to vše vyvrcholí tím, že buď vykopne, nebo se ožene. Sundala jsem tedy Kirakimu sedlo z hřbetu a nechala mu tam jenom dečku. Rozhodla, že zvolím jinýá způsob naší 1. společné jízdy. Nechala jsem tedy Kirakiho stát v boxe a šla do sedlovny. Tam jsem pověsila všechnu Kirakiho výbavu na stojan a šáhla jsem po parellce a příjemných kožených otěžích. Nakonec jsem ještě vzala obbřišník a šla zpátky ke Kirakiho boxu.
,,Sluší ti to." řekla jsem, když jsem svoje dílo dokončila. Kirakimu se nynější výbava zamlouvala mnohem víc, než ta předchozí. Chytla jsem ho tedy za otěže a vyvedla z boxu ven k malé pískové jízdárně. Navedla jsem ho ke stupínku, který sloužil jako pomocník pro nasednutí. Ještě jsem zkontrolovala, jestli je obbřišník dobře utažený. A teď to přišlo. Odrazila jsem se, přehodila nohu přes hřbet - a seděla jsem! Při tomto okamžiku Kiraki jen napřímil uši, jinak nic. Měla jsem ohromnou radost. ,,Tak Kiraki, krok." zavelela jsem a dala jsem mu jemnou pobídku. Kiraki se pozvolna rozešel. Měl velice příjemný krok. Rozhodla jsem se, že pro dnešek ho rozehřeji tady na pískovce a pak si vyjedu na Stelle. Pro začátek to bude stačit. Nevědomky jsem Kirakimu dala tak jemnou pobídku ke cvalu, že by to ucítilo snad jen pár nejcitlivějších koní ze stáje a Kiraki nacválal. ,,Týjo." zašeptala jsem. Bylo to nádherné, Kiraki jakoby se vznášel......

Pokračování příště! :)

SR/OR

22. listopadu 2012 v 18:28 | bobeška |  Novinky
Ahoj,

chětla bych něco udělat se SR/OR. Většinou jste ORka, ale někdo třeba vůbec neobíhá a já se snažím obíhat všechny.... Tak tedy krátké ,,ohodnocení" SR/OR, co si myslím já.

Prosím, neberte tohle jako nějaké nespravedlivé hodnocení, já to hodnotím podle sebe. Samozřejmě nevím, v jaké jste situaci, že zrovna nepíšete, takže to prosím neberte jako urážku atd...

21.11.

21. listopadu 2012 v 20:44 | bobeška |  Dny v HBV
Ahoj :)

Tak písemky dopadly dost dobře. Z matiky mám jedničku dvakrát podtrženou (měla jsem jenom jedem příklad špatně!) a z češtiny mám jedničku. Jsem hrooozně moc šťastná, protože jsem si z matiky vylepšila známku :) Nechci se ale vytahovat, jen mám hroznou radost. Dostala jsem ještě spoustu dalších jedniček, například ze slohovky a z diktátu :)
A za dobré známky jsem s mamkou šla do obchoďáku. Tak mi mamina koupila sushi (kdo to nejí, tak se prosím nevyjadřujte, že je to fuj hnusný jídlo, někomu to třeba chutná). No a když si mamka koupila takovou pěknou taštičku na mobil a prodavačka jí vrátila 400.-, tak mi jednu dvoustovku mamka dala a řekla: tak si za ty výborné známky jdi koupit koníka. Normálně se mi sama nabídla :) Tak jsem si vybrala jednu klisnu :) Neprozradím jakou, až zítra, to jí SNAD nafotím (musím se modlit, abychom neměli hodně úkolů). Prosím, neberte to jako vytahování, já to nečekala, prostě jsem se jen snažila :)

Tak se mějte, já jdu uklízet, chjo...

Kiraki Sweet - 3.díl

21. listopadu 2012 v 10:00 | bobeška |  Příběhy
....Když jsem se probudila, sluníčko právě vycházelo. Na trávě byla vrstva jinovatky. Vypadalo to na pěkný den a navíc den jako stvořený pro nějakou vyjížďku. V noci jsem hodně přemýšlela o Kirakim. Jestlipak dříve opravdu jezdil distance? Proč byl na aukci tak vysresovaný a jakto, že za koně, který má skoro dokonalý rodokmen si majitel přál začínat na 30ti tisících? Už jsem ale nechala mudrování a vylezla z postele. Rychle jsem peřiny narafičila tak, aby to vypadalo, že jsou ustlané a šla se obléknout. Vzala jsem si staré rajtky, teplé tričko a mikinu. Pak jsem seběhla dolů do kuchyně a nabrala si v lednici spoustu mrkve. Nakonec jsem si vyistila zuby, učesala se a na papírek jsem napsala: šla jsem ke koním. Papírek jsem dala na stůl a utíkala do stáje. Ještě tam nikdo nebyl, ale ze stáje se ozývalo ržání koní, kteří se dožadovali snídaně. Odemkla jsem stáj a zamížila k boxu Kirakiho. ,,Ahoj kamaráde, tak jak jsi se vyspal?" Kiraki mě poznal a nebál se, abych ho pohladila. Zašla jsem do přípravny a tam jsem mu namíchala krmení. Potom jsem mu ho donesla a nasypala do žlabu v boxu.
,,Sakra, kde to je?" klela jsem v duchu, když jsem v sedlovně nemohla najít Kirakiho výbavu. ,,Jo, tady je." ulevilo se mi, když jsem ji konečně spatřila. Sedlo jsem si včera ani nestačila pořádně prohlédnout a tak mě jsem ho pořádně zkoukla až teď. Bylo krásné, nejspíš dělané na míru a opravdu bylo na distance. Uzdečka taktéž.
,,Tak co, těšíš se pod sedlo?" zeptala jsem se Kirakiho. Dala jsem mu očuchat jeho vlastní výbavu. Na chvilku se zarazil, jakoby si na něco vzpoměl. ,,Co je?" zeptala jsem se, ale Kiraki se zase uklidnil, jako by bylo všechno v nejlepším pořádku. Přes noc se ani trošku nezašpinil a tak jsem mohla rovnou začít sedlat.....

Pokračování příště!

20.11.

20. listopadu 2012 v 19:37 | bobeška |  Dny v HBV
Ahoj :)

Ve škole docela dobrý, dostala jsem několik jedniček, to se jen tak nevidí, v naší třídě :) Nechci se ale nějak vytahovat. Zítra dostaneme známky ze čtvrtletky z matiky, tak jsem zvědavá, jak to dopadne....
Chtěla bych se ještě více mńě do konce tohoto týdne omluvit, protože nebudu moc obíhat. Nebojte, bude články s datem, tedy shrnutí dne, ale nějak moc obíhat, nebudu, potřebuji si odpočinout, učit a uklízet.... Taky mě štve ten foťák, ach jo... Už aby byly Vánoce :)
Koníci jsou OK, jako vždy :) S naším nováčkem, Kiraki Sweetem už se docela zkamarádily. Ještě musím Sweetovi vyrobit deku, je to přecijenom arab a musí být v teple. I když, on už ji vlastně má, jenom zbývá na ní dodělat přezky :) Taky zapracovávám na vytrvalostním sedle pro něj, zatím se docela daří, ale ještě musím dodělat spoustu věcí....

Kiraki Sweet - 2.díl

19. listopadu 2012 v 10:00 | bobeška |  Příběhy
.... Venku už se setmělo. Dalo mi pěkně zabrat, než jsem svého nového miláčka navedla do přepravníku. Dala jsem mu jméno Kiraki Sweet. Hrozně se mi to k němu hodilo. Teď už jsme ale byli na cestě domů, do stájí.
Když jsme odbožili ze silnice na příjezdovou cestičku do hřebčína, ulevilo se mi. Cesta proběhla bez problémů. Jen by mě zajímalo, jak bude Kiraki chodit pod sedlem. Otevřela jsem dvířka u auta a šla k přepravníku. Spustila jsem rampu, aby sjela dolů a dvířky pro jezdce jsem prolezla ke Kirakimu. ,,Tak, couvej." pobídla jsem ho. Kirakimu se nejdříve moc nechtělo, ale nakonec se nechal přemluvit. Když jsme byli oba venku, uchopila jsem Kirakiho vodítko a zamířila do stájí.
,,Haló, je tu ještě někdo?" zavolala jsem do tmy. Bylo už asi 9 hodin večer, takže byla tma jako v pytli. ,,Ano, tady ve stáji!" ozvalo se. Poznala jsem Míšin hlas. Rychle jsem s Kirakim zamířila do stáje. Bylo tak příjemně teplo a svítilo tam několik žárovek. ,,Tak to je ten nový krasavec?" zeptala se Míša a pohlédla na Kirakiho. ,,Tak ho dáme to tohodle boxu, ne?" řekla a ukázala na box mezi Fantazií a Kulíškem. ,,Ano, ten bude ideální." řekla jsem. Byl už připravený, ve žlabu už měl dokonce i pár hrstí jaderné drti. Sundala jsem Kirakimu ohlávku a zavedla ho do boxu. Nebylo potřeba ho čistit, byl vyčištěný až dost. ,,Tak ráno, Kiraki." Rozloučila jsem se s ním a s Míšou se vydala na cestu domů.

Pokračování příště!